Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
Proč se registrovat? Jen abychom ochránili náš katalog před boty. Váš e-mail zůstane soukromý — nikdy ho nesdílíme ani vám nic nepošleme bez vašeho souhlasu. To vám garantujeme!
Æ28 - Valerian and Gallienus ΕΠ ΡΟΥΦΟΥ ΑϹΙ ϹΑΡΔΙΑΝΩΝ Γ ΝΕΩΚΟΡΩ
| Emitent | Sardes (Conventus of Sardis) |
|---|---|
| Rok | 253-260 |
| Typ | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hodnota | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Bronze |
| Hmotnost | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Průměr | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tloušťka | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Technika | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Orientace | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | Draped and diademed bust of Salonina (Chrysogone Augusta) facing right, with hair elaborately waved and arranged in ridged rows, bound by a diadem. The empress wears draped garments over the shoulder. The encircling legend in Greek identifies the subject. The portrait is rendered in the provincial style typical of the Lydian mint at Sardis during the joint reign of Valerian and Gallienus. |
|---|---|
| Písmo líce | Greek |
| Opis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Písmo rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hrana | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Mincovna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Náklad | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Další informace |
Sardis held the neokorate — the right to maintain an imperial cult temple — three times by the joint reign of Valerian and Gallienus, a distinction the city had accumulated across generations of petitioning Rome. The legend's explicit reference to the third neokorate (Γ ΝΕΩΚΟΡΩΝ) was civic advertising as much as religious acknowledgment; these titles were hard-won through embassy and expenditure, and losing one was a genuine political catastrophe. The magistrate named in the inscription, Rufus, served as the issuing authority responsible for this local bronze.