Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
1 Dinar
| Emitent | Central Bank of Libya |
|---|---|
| Rok | 2009 |
| Typ | Standard circulation banknote |
| Hodnota | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rozměry | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tiskárna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Návrháři | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
|---|---|
| Opis líce | الجماهيرية العربية الليبية الشعبية الإشتراكية العظمى مصرف ليبيا المركزي هذه الأوراق النقدية صالحة قانونا لسداد أي مبلغ دينار واحد صدرت بموجب القانون عن مصرف ليبيا المركزي (Translation: Great Socialist People's Libyan Arab Jamahiriya Central Bank of Libya These banknotes are legally valid for any payment One Dinar Issued under the law by the Central Bank of Libya) |
| Popis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Podpisy | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Typ ochrany | Watermark |
| Popis ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Varianty | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Poznámky |
Libya's 2009 dinar series was issued under the authority of the Central Bank while the country remained under Gaddafi's government, which had direct control over monetary policy and currency design approval. De La Rue's Gateshead facility — one of the oldest security printing sites in Britain — handled the print run of just over twelve million notes, a relatively modest quantity for a country of Libya's oil-backed monetary scale.
The security specification for this issue is thin by contemporary standards: watermark only, with none of the metallic threads or holographic elements De La Rue was routinely incorporating into other sovereign contracts at the time. Whether that reflected a cost decision or a political preference for simplicity is not documented in the published record.