Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
Proč se registrovat? Jen abychom ochránili náš katalog před boty. Váš e-mail zůstane soukromý — nikdy ho nesdílíme ani vám nic nepošleme bez vašeho souhlasu. To vám garantujeme!
100 Krónur Law of 1986
| Emitent | Seðlabanki Íslands (Central Bank of Iceland) |
|---|---|
| Rok | 1994-1995 |
| Typ | Standard circulation banknote |
| Hodnota | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rozměry | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tiskárna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Návrháři | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
|---|---|
| Opis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis rubu | Printed predominantly in green with red-brown tonal accents, the reverse presents a vignette of a medieval monk working in a scriptorium, surrounded by illuminated manuscripts. A detail of manuscript script fills the background, evoking Iceland's rich literary heritage. The denomination numeral appears in the lower portion of the design. |
| Opis rubu | 100 |
| Podpisy | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Typ ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Varianty | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Poznámky |
Iceland's 1986 banknote law triggered a full redesign of the series, with De La Rue producing the notes in London over a surprisingly extended run — P#54 examples dated 1994–1995 represent the tail end of that production cycle, by which point the 100 króna denomination was already losing ground to inflation-driven everyday use of higher values.
Kristín Þorkelsdóttir's involvement marked one of the few instances of an Icelandic national designer receiving primary credit on a De La Rue commission, rather than the work being produced entirely in-house by the London printer.