Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
Proč se registrovat? Jen abychom ochránili náš katalog před boty. Váš e-mail zůstane soukromý — nikdy ho nesdílíme ani vám nic nepošleme bez vašeho souhlasu. To vám garantujeme!
1 Tuman - Naser al-Din Qajar Rasht mint
| Emitent | Iran |
|---|---|
| Rok | 1862 |
| Typ | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hodnota | 10 000 Dinars |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hmotnost | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Průměr | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tloušťka | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Technika | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Orientace | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | The obverse displays a densely composed field filled with bold Nastaliq Arabic calligraphy arranged in three horizontal registers across the coin's surface. The central legend reads the royal titulature of Naser al-Din Shah Qajar, rendered in flowing script characteristic of the Qajar period. Small decorative pellets are interspersed between the lines of text, serving as ornamental separators. The field is unbordered, with the inscription extending nearly to the rim, reflecting the typical Qajar gold coinage aesthetic of the mid-nineteenth century. |
|---|---|
| Písmo líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis líce | السلطان ابن السلطان ناصرالدین شاه قاجار |
| Popis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Písmo rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hrana | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Mincovna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Náklad | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Další informace |
Naser al-Din Shah's long reign (1848–1896) saw repeated attempts to rationalize Iranian coinage, but provincial mints like Rasht operated with considerable independence, producing pieces that often diverged from Tehran's standards in weight and die execution. Rasht, as the principal commercial port on the Caspian and a hub for the Gilan silk trade, had economic reasons to maintain its own mint well into the second half of the 19th century.
The .3 mint mark distinction in the KM sequence separates Rasht-struck tumans from contemporaneous Tehran and Tabriz issues — worth confirming on any example before attribution.