Denarius Hungarian Group

Emitent	Uncertain Central European Celts
Rok	50 BC - 1 BC
Typ	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Hodnota	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Měna	Denarius
Složení	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Hmotnost	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Průměr	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Tloušťka	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Tvar	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Technika	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Orientace	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Rytci	Přihlaste se pro zobrazení detailů
V oběhu do	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Reference	Přihlaste se pro zobrazení detailů

Popis líce	Stylised laureate head of Apollo facing right, rendered in the Celtic La Tène artistic tradition with boldly engraved, schematic hair locks arranged in raised, parallel ridges. The effigy is confined within a beaded border. A blundered, pseudo-legend — derived from but no longer legible as a Roman prototype — appears behind the head in the left field. The facial features are abstracted, with a prominent nose and strongly defined jaw characteristic of the Hungarian-group Celtic imitative coinage.
Písmo líce	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Opis líce	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Popis rubu	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Písmo rubu	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Opis rubu	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Hrana	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Mincovna	Přihlaste se pro zobrazení detailů
Náklad	ND (50 BC - 1 BC)
Další informace	The "Hungarian Group" designation covers a cluster of late Celtic silver issues struck in the Carpathian Basin during the final century before the Roman consolidation of Pannonia. These coins circulated among populations under increasing pressure from both Roman expansion to the southwest and successive migrations from the east. Attribution remains contested — "uncertain Central European Celts" is honest, if unsatisfying, reflecting genuine scholarly disagreement about which tribal groupings were responsible for specific die sequences within the broader type. Kostial's corpus remains the primary reference, assembled largely from Hungarian and Slovak hoard evidence.