Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
1 Livre Turque
| Emitent | Dette Publique Ottomane |
|---|---|
| Rok | 1915 |
| Typ | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hodnota | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rozměry | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tiskárna | Giesecke & Devrient |
| Návrháři | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
|---|---|
| Opis líce | هيئت عمومية عثمانية ١٨ نيسان ١٣٣١ A 102524 |
| Popis rubu | The reverse is printed entirely in red-brown on plain cream paper, dominated by a large central cartouche of dense guilloche rosette work framing a block of Ottoman calligraphic text setting out the legal tender declaration and payment obligations of the Ottoman Public Debt Administration. The surrounding border repeats the arabesque medallion pattern seen on the obverse, and a single manuscript signature appears beneath the central text block. |
| Opis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Podpisy | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Typ ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Varianty | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Poznámky |
The Dette Publique Ottomane — the Ottoman Public Debt Administration — was a European-controlled financial supervisory body imposed on the Sublime Porte after the default of 1875. That a debt collection agency nominally run by creditor nations was still issuing Ottoman currency as late as 1915 reflects how deeply foreign interests had embedded themselves into Ottoman fiscal infrastructure, even as the empire fought alongside Germany in the First World War.
Giesecke & Devrient in Leipzig handled the printing — a logical choice given the wartime alliance, with British and French security printers obviously unavailable. Earlier OPDA series had used western European firms, and the shift is visible in the typographic conventions G&D brought to the job.