Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
Proč se registrovat? Jen abychom ochránili náš katalog před boty. Váš e-mail zůstane soukromý — nikdy ho nesdílíme ani vám nic nepošleme bez vašeho souhlasu. To vám garantujeme!
1 Abbasi - Tahmasb II Safavi Type A, Lāhījān mint
| Emitent | Safavid Dynasty |
|---|---|
| Rok | 1723-1732 |
| Typ | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hodnota | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hmotnost | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Průměr | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tloušťka | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Technika | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Orientace | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | KM#303.7, A#2689.1 |
| Popis líce | Hammered silver flan bearing a multi-line Persian poetic legend in bold nasta'liq script, arranged in three horizontal registers separated by ruled lines across the field. The central inscription proclaims the royal titulature of Shah Tahmasb II, identifying him as Sahib-Qiran (Lord of the Auspicious Conjunction) and invoking divine favor. The mint name Lahijan and the regnal year 1138 AH appear in the lower register. The entire design is enclosed within a dotted circular border, characteristic of late Safavid hammered coinage. |
|---|---|
| Písmo líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Písmo rubu | Persian |
| Opis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hrana | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Mincovna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Náklad | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Další informace |
Tahmasb II's claim to the throne was precarious from the start. His father Shah Sultan Husayn had surrendered Isfahan to the Afghans in 1722, and Tahmasb ruled largely as a fugitive king, dependent on the military ambitions of Nader Qoli — the man who would eventually depose him in 1732. Lāhījān, tucked into the Caspian littoral of Gilan, was among the few mints that remained operative under Safavid nominal authority during this period of territorial collapse.
The Gilan region's relative insulation from the Afghan occupation made its mints disproportionately productive in these years.