Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
Proč se registrovat? Jen abychom ochránili náš katalog před boty. Váš e-mail zůstane soukromý — nikdy ho nesdílíme ani vám nic nepošleme bez vašeho souhlasu. To vám garantujeme!
50 Colones Oro
| Emitent | República de Costa Rica |
|---|---|
| Rok | 1897 |
| Typ | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hodnota | 50 Colones Oro |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rozměry | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tiskárna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Návrháři | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | Black print on orange and yellow guilloche underprint; portrait of Christopher Columbus at left, allegorical seated figure of Agriculture at center. Series D indicated on face. |
|---|---|
| Opis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Podpisy | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Typ ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Varianty | P#134 - Issued note, punch hole cancelled "RETIRADO" (withdrawn) |
| Poznámky |
The 1897 50 Colones Oro belongs to a period when Costa Rica was consolidating its paper currency system under considerable political pressure from private banks that had previously enjoyed near-total control over note issuance. The Banco Internacional de Costa Rica had not yet been established — that came decades later — and the Republic was issuing its own notes in direct competition with, and often to discipline, those private institutions.
American Bank Note Company printed the great majority of Latin American government paper in this period, and their San José-destined work was no exception. The "Oro" designation was not decorative — it signaled theoretical gold convertibility at a moment when that promise was frequently strained by government finances.