Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
Proč se registrovat? Jen abychom ochránili náš katalog před boty. Váš e-mail zůstane soukromý — nikdy ho nesdílíme ani vám nic nepošleme bez vašeho souhlasu. To vám garantujeme!
5 Pfennig - Saarbrücken Mannesmannröhrenwerke
| Emitent | Mannesmannröhren-Werke, Abt. Guss-Stahlwerk, Saarbrücken |
|---|---|
| Rok | |
| Typ | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hodnota | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hmotnost | 1.6 g |
| Průměr | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tloušťka | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Technika | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Orientace | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
|---|---|
| Písmo líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis rubu | The reverse displays a central round hole in the field, above which the large numeral 5 is prominently struck in raised relief. The legend GUT FÜR is divided to the left and right of the numeral in the upper field, while PFENNIG appears in a single arc below the hole. A beaded border follows the coin's circumference. The design is entirely typographic, characteristic of German notgeld token coinage of the early Weimar period. |
| Písmo rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis rubu | GUT FÜR 5 PFENNIG |
| Hrana | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Mincovna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Náklad | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Další informace |
Mannesmannröhren-Werke issued this zinc notgeld token during the post-WWI emergency currency period, when coin metal shortages and monetary disruption forced German industrial firms to produce their own small-denomination pieces for paying workers and facilitating transactions within company premises. The Saarbrücken Guss-Stahlwerk division operated in a region that became subject to League of Nations administration in 1920, adding an unusual layer of political ambiguity to any locally-issued currency substitute.
Zinc was the material of necessity — copper and nickel had been consumed by the war effort years earlier.