Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
Proč se registrovat? Jen abychom ochránili náš katalog před boty. Váš e-mail zůstane soukromý — nikdy ho nesdílíme ani vám nic nepošleme bez vašeho souhlasu. To vám garantujeme!
10 Yuan Farmers Bank of China
| Emitent | Farmers Bank of China |
|---|---|
| Rok | 1940 |
| Typ | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hodnota | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rozměry | 138 × 76 mm |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tiskárna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Návrháři | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | The obverse is printed in red and presents a central vignette of a farmer operating a traditional irrigation lever beside a network of paddyfield channels, framed by ornate scrollwork and guilloche panels on either side. The bank name 中國農民銀行行 appears across the top in large Chinese characters, with the denomination 拾圓 repeated in the upper corners and along the lower lateral margins. The date inscription and printer's name are rendered in a cartouche at the foot of the note below the serial number panels. |
|---|---|
| Opis líce | 行銀民農國中 圓 拾 印年九十二國民華中 司公業大國中 (Translation: The Farmers Bank of China 10 Yuan Printed in the 29th year of the Republic of China China Taye Printing Company) |
| Popis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Podpisy | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Typ ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Varianty | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Poznámky |
The Farmers Bank of China was established in 1933 under the Nationalist government to extend agricultural credit and undercut the grip of rural moneylenders — a genuine policy ambition that became increasingly subordinated to wartime finance after the Japanese invasion. By 1940, the bank was one of the four state banks effectively printing money to fund Chongqing's resistance economy, and inflationary pressure was already embedded in the system before notes like this one even reached circulation.
The China Taye Printing Company handled a significant share of wartime currency production inside Nationalist-held territory after the major coastal printing facilities were lost or cut off. Attributing specific runs to specific presses during this period is difficult — production records were fragmentary and some were destroyed.