Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
10 Pesos
| Emitent | Banco de Sogamoso |
|---|---|
| Rok | 1882 |
| Typ | Standard circulation banknote |
| Hodnota | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rozměry | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tiskárna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Návrháři | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
|---|---|
| Opis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis rubu | Printed in green on white paper, the reverse is composed entirely of fine guilloche lathe-work borders and ornamental scrollwork framing a central rectangular panel. The inscription 'BANCO DE SOGAMOSO' appears in large bold letters across the centre of the panel, with 'EL CAJERO' and a manuscript cashier signature below it. Numeral '10' counters appear in three positions — top centre and both lateral margins — all rendered in the same green tint. |
| Opis rubu | BANCO DE SOGAMOSO EL CAJERO |
| Podpisy | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Typ ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Varianty | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Poznámky |
Banco de Sogamoso was one of dozens of private Colombian banks that briefly flourished under the 1871 banking law, which allowed free incorporation without reserve requirements — a policy that produced a wave of regional note-issuing institutions, many of them undercapitalized from the start. Sogamoso itself is a mid-sized Boyacá town with no particular commercial dominance, which makes the bank's existence more a product of liberal banking legislation than of genuine regional financial demand.
Printed locally by Litografía de D. Paredes rather than sent abroad to the major security printers, which was the more common route for Colombian private bank issues of this period. The choice reflects either cost constraints or simple pragmatism given Bogotá's proximity.