Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
Proč se registrovat? Jen abychom ochránili náš katalog před boty. Váš e-mail zůstane soukromý — nikdy ho nesdílíme ani vám nic nepošleme bez vašeho souhlasu. To vám garantujeme!
10 Lei
| Emitent | Banca Nationala a Moldovei |
|---|---|
| Rok | 1994 |
| Typ | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hodnota | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rozměry | 120 x 61 mm |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tiskárna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Návrháři | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
|---|---|
| Opis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis rubu | Rose and orange design centered on an intaglio vignette of the Hirjauca Monastery with dome and bell tower; guilloche borders with folk-art decorative bands at left and right margins. Denomination repeated in corners; issuing bank name across the top. |
| Opis rubu | BANCA NATIONALA A MOLDOVEI MANASTIREA HIRJAUCA ZECE LEI 10 10 10 |
| Podpisy | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Typ ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis ochrany | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Varianty | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Poznámky |
Moldova's 1994 note series was among the first fully independent issues after the leu replaced the cupon — the interim currency that had itself replaced Soviet rubles in 1992. The cupon was always a stopgap, deliberately crudely produced to discourage hoarding, and the 1994 leu notes marked Chișinău's attempt at something more permanent and credible.
Printed by the Canadian Bank Note Company, which handled several post-Soviet transitional currencies during this period. CBN's involvement was partly a political signal — aligning with Western printing infrastructure rather than Moscow.