Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
Proč se registrovat? Jen abychom ochránili náš katalog před boty. Váš e-mail zůstane soukromý — nikdy ho nesdílíme ani vám nic nepošleme bez vašeho souhlasu. To vám garantujeme!
1/4 Siliqua Regular staurogram with round ends
| Emitent | Uncertain Germanic tribes |
|---|---|
| Rok | 568-690 |
| Typ | Standard circulation coin |
| Hodnota | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hmotnost | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Průměr | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tloušťka | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Technika | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Orientace | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | Diademed, draped, and cuirassed imperial bust facing right, rendered in the late antique style characteristic of post-Roman Germanic imitative coinage. The effigy is encircled by a degenerate, nonsensical legend composed of pseudo-Latin letterforms that are unintelligible, reflecting the decline of literacy among the issuing Germanic workshops. The portrait retains the broad stylistic conventions of late Roman siliquae prototypes, though executed with considerably reduced artistic precision. |
|---|---|
| Písmo líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Písmo rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hrana | Plain |
| Mincovna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Náklad | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Další informace |
The attribution "uncertain Germanic tribes" covers a period of intense fragmentation across former Roman territories, when multiple groups — Lombards, Visigoths, Burgundians, and smaller federates — were all producing lightweight silver fractions loosely derived from late Roman fiscal coinage. Pinning down the issuer on pieces like this remains genuinely contested among specialists, with die studies offering the most productive avenue for narrower attribution.
The staurogram form itself predates the period, rooted in early Christian abbreviation practice from the third century. Its persistence on coinage this late reflects religious signaling rather than any specific imperial continuity.